Kaldoun, kreplach, hlemýždí sekaná, pražská šunka… Znovu objevené recepty z Prahy dob minulých vychází v knize Staropražská kuchařka nedávno zesnulého znalce historické kuchyně Viktora Faktora doplněné jedinečnými kolážemi Miroslava Huptycha.

Kromě toho, jak připravit prastaré pokrmy, na kterých si kdysi pochutnávali nejen obyvatelé metropole, se čtenáři dozvědí řadu perliček o jídelních návycích v Čechách od středověku až po vznik republiky. Co rádi jedli Franz Kafka, Hugo Haas či Jaroslav Hašek? I takové informace se ve Staropražské kuchařce objevují.

Kniha, která není ani tak klasickou kuchařkou, jako spíš milou kuriozitou, vychází v češtině, angličtině, francouzštině, španělštině, němčině a ruštině, a může tak potěšit jako netradiční dárek z Čech.

Staropražské speciality mají původ v druhé polovině 19. století, kdy se rozvíjely velké hostince, hospůdky, ale i vinárny a hotely. Spolu s nimi vznikala také jídla jako pražská šunka, párky a ostatní uzenářské výrobky, ke kterým se podávaly různé doplňky a omáčky – například smetanový křen či švestková omáčka. Tradiční pokrmy se snoubily s určitou kulturní vytříbeností té doby.

Zajímavosti ze staropražských kuchyní:

• Ve většině dobových hospod bylo běžné, že hoste´ si k pivu donesli večeři od uzenáře. Ti nabízeli novinku: teple párky a vuřty „koulováky“. Standardní nabídka hospodských jídel bývala většinou jen studena: uzené´ maso, vuřty, tlačenka s cibuli či syrečk Někdy počátkem století se objevuji i „utopenci“.

• V řádu každého pražského tržiště byl uveden přesný´ soupis všech hub, které se tu mohly prodávat. Nabízet se mohly jen houby mladé, nerozkrájené, nejvýše překrojené. Nesměly být okrájené tak, že by nebyla poznat jejich podoba.

• Čokoláda v Čechách měla punc luxusu. Zato káva zdomácněla poměrně rychle. Ale vzhledem k tomu, že káva byla přeci jenom relativně drahou záležitosti, paralelně s jejím rozšířením byla patrná snaha o vypracování receptur kávovinových náhražek. Ty se dělaly z hrachu, dokonce i ze žaludů nebo z fíků. Až pak se přišlo na to, že když se suši a praží čekankové kořeny, vzniká z nich kávovinová náhražka, které se začalo říkat cikorie. Cikorka se rychle ujala a tento vynález postupně zatlačil zrnkovou kávu do pozice luxusního nápoje. Čaj byl dlouho vnímán jako něco, co se pije spíše ze zdravotních důvodů, a v oblibě moc nebyl. Vychutnávání si čaje, to je záležitost až začátku 20. století.

Viktor Faktor, Anna Novotná: Staropražská kuchařka

Ilustrace: Miroslav Huptych

Vydává Práh, 104 stran, doporučená cena 299 Kč