Do finále letos již 19. ročníku ankety, za kterou stojí Nadace Partnerství, postoupila dvanáctka kandidátů z devíti krajů. Ti usilují o prvenství v podobě odborného ošetření zdarma a postupu do celoevropského kola soutěže. 

V národní soutěži mohou lidé své favority podpořit online na www.stromroku.cz a pomocí DMSky a přispět tak navíc na výsadbu nových stromů a péči o ně.

„O vítězi rozhoduje hlavně schopnost ambasadorů stromů přesvědčit své okolí. Jak ukázal příklad loňské vítězky Chudobínské borovice ze Žďárska, kdy její fanoušci byli schopni nadchnout celou Vysočinu, a nakonec i celou republiku a potažmo i Evropu. V rámci letošního ročníku budou moci lidé podpořit stromy přes online darem nebo pomocí DMSky. Díky tomu se staré a památné stromy v anketě stanou symbolicky kmotry a kmotrami stromů nových. Vybrané peníze totiž Nadace Partnerství napřesrok rozdělí na výsadbové granty pod hlavičkou iniciativy Sázíme budoucnost. Investice do hlasování znovu vrátí podporovatelským komunitám i dalším dobrovolníkům po celé republice,” přibližuje letošní novinky koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža.

Během dvanácti týdnů, kdy letní a podzimní hlasování poběží, navíc Česko objede putovní výstava finalistů s fotkami Marka Olbrzymka, jehož snímky Chudobínské borovice na jaře doslova obletěly starý kontinent. „Výstavu můžete navštívit ve všech zapojených městech a obcích, pro aktuální štaci sledujte Facebook Stromu roku. Začínáme již 25. července v Galerii U Radnice v Žatci,” doporučuje Silvie Zeinerová Sanža.

Poslední týden hlasování bude již tradičně tajný, úderem půlnoci 11. října se pak možnost podpořit letošní finalisty uzavře. Výsledky mohou lidé oslavit 20. října v brněnské hvězdárně na Den stromů, který pomyslně odstartuje také hlavní sázecí sezónu. Od té si organizátoři slibují nejméně milion nových stromů mimo les, které posunou počitadlo Sázíme budoucnost a Českou republiku zase o kousek blíže zdravé krajině a odolnějším městům.

Kdo je ve finále?

Jilm u gymnázia (Poslední mohykán)

Druh: Jilm vaz
Stáří: 105 let
Obvod: 271 cm
Obec: Vyškov

Vzrostlý jilm je pozůstatkem parku u dnes již neexistujícího Německého domu, který se rozprostíral mezi dnešním gymnáziem a zahradou. Park zřídil vyškovský Okrašlovací spolek na počátku 20. století. Osud však k němu nebyl příznivý a v 70. letech 20. století padl za oběť čtyřproudému průtahu městem. Poslední připomínkou na něj je tento krásný jilm.

Javor z Velké Lhoty (Na vycházce za Broučky)

Druh: Javor babyka
Stáří: 150 let
Obvod: 280 cm
Obec: Velká Lhota

Mezi Velkou a Malou Lhotou stojí na hřebenu javor, který je častým cílem vycházek, konají se zde svatby či hraje ragby. Jeho život je úzce spjatý s Velkou Lhotou, založenou jako útočiště evangelické církve na dříve obtížně dostupných kopcích, a s historickým dřevěným kostelem, kde sloužil Jan Karafiát, který zde napsal také známou knížku Broučci.

Lípy v Hřebenech (Místo setkávání)

Druh: Lípa velkolistá
Stáří: 100+ let
Obvod: 475 a 238 cm
Obec: Hřebeny

Památné lípy stojí v malebném údolíčku nedaleko zámku Hartenberg. Majestátní stromy pamatují nejen poslední zámeckou baronku, ale i její předky. Jejich mohutné větve se sklánějí až k zemi a vytvářejí magického genia loci. Okolí lip je centrem komunitního setkávání, místní sem ve spolupráci s obcí Josefov umístili lavičky a sošku Panny Marie.

Praskoleská lípa (Ochránkyně evangelíků)

Druh: Lípa velkolistá
Stáří: 800 let
Obvod: 920 cm
Obec: Praskolesy

Tato lípa patří k našim nejstarším a nejmohutnějším památným stromům. Podle pověsti konali v období náboženské nesvobody v její dutině bohoslužby tajní evangelíci. Tajemné světlo vycházející z lípy děsilo kolemjdoucí, kteří si stěžovali jezuitům. Ti se vypravili do Praskoles, lípu vykropili svěcenou vodou a upravili v ní kapličku se zvoničkou, aby se tu nemohly konat už žádné bohoslužby. Evangelíci pak byli pronásledováni ještě více.

Janovská tisíciletá lípa (Bezpečný úkryt)

Druh: Lípa velkolistá
Stáří: 1000 let
Obvod: 1 030 cm
Obec: Janov

K památnému stromu se vztahuje příběh, který roku 1945 zaznamenala místní rodačka. V roce 1866, kdy městečko Janov obsadili Prusové, se mladá matka se svou roční dcerou schovala ve strachu před vojáky v dutině staré lípy. Pruští vojáci se ale nakonec ukázali jako spořádaní, odložili zbraně a místním dokonce pomohli i při sklizni.

Otec lesů – Vrakodávný veledub (Nesmrtelný velikán)

Druh: Dub letní
Stáří: 540 let
Obvod: 930 cm
Obec: Žiželice

Název „Vrakodávný“ pochází od vrakovitě vyhlížejících zpevňovacích obručí, které jsou dnes již zrezlé a zohýbané. Dub zažil několik požárů, a i přes to všechno žije a stále roste, dokonce dal vzniknout dalším mladým stromkům. Z obce Stroupeč a Přívlaky k němu přicházejí celé generace a obdivují jeho krásu, sílu a chuť žít. Otec lesů je jedním z 12 státem chráněných stromů (11 dubů a jilm) v lokalitě zvané Stroupeček.

Černá dáma (Vyhraná partie)

Druh: Borovice černá
Stáří: 230 let
Obvod: 430 cm
Obec: Valeč

Nejmohutnější borovice černá v ČR stojí u vstupu do zámeckého parku ve Valči na úpatí Doupovských hor. K stromu se vztahuje pověst o mladé komtese, která se snažila vyhnout sňatku s přestárlým šlechticem. Navrhla svému otci, vyhlášenému šachistovi, že si s ním o svůj osud zahraje partii. Pod borovicí postavili stolek a hráli. Komtese se podařilo dát otci mat černou dámou. Až do smrti ho s vděkem podezírala, že jí příležitost dal schválně slabým tahem uprostřed hry.

Jabloň u Lidmanů (Nejlepší štrúdl)

Druh: Jabloň kožená reneta zimní
Stáří: 70 let
Obvod: 140 cm
Obec: Machov

Hospoda U Lidmanů je místem setkávání a společenských událostí. Příběhy lidí zde tiše sleduje jabloň, která v létě poskytuje místním stín a na podzim plody, které lze ochutnat v domácím štrúdlu. Podle pamětníků byly ve 20. letech 20. století na tomto místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té, která na místě stojí dodnes.

Hugo z Lednice (Němý strážce)

Druh: Dub letní
Stáří: 200 let
Obvod: 500 cm
Obec: Lednice

K mohutnému dubu letnímu se váže příběh, který svěřil jedné z místních rodaček její dědeček. Na konci 19. století si vášnivý myslivec a lednický patriot Wenzel Radkowitsch namlouval svoji budoucí ženu Mariu a podle vyprávění pak spolu ve stínu dubu počali dceru. Wenzel byl velmi vážený, na lov si jej k sobě zval dokonce kníže Jan II. z Lichtenštejna a za své služby obdržel i knížecí šavli.

Lípa sv. Jana Nepomuckého (Patronka plavců)

Druh: Lípa srdčitá
Stáří: 200 let
Obvod: 130 cm
Obec: České Budějovice

Nakloněná lípa je žijící památkou na zaniklé řemeslo vorařství, ekologickou těžbu a přepravu dřeva. U této lípy se překládala halštatská sůl z budějovické Solnice na vory do Prahy. Lípa stojí vedle kapličky postavené v roce 1708 pravděpodobně zásluhou plavců (vorařů, šífařů, loďařů). V jejím výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, který je jejich patronem. Voraři se u něj modlili za šťastnou plavbu.

Strom rodáků (Filmová hvězda)

Druh: Javor klen
Stáří: 150 let
Obvod: 380 cm
Obec: Bystré

Mnozí hospodáři vysazovali na hranicích pozemků stromy. Tak učinil v minulosti také majitel „Němcova gruntu“. Netušil, že se z jeho malého stromu stane dominanta Němcova kopce a Bystrého. Strom rodáků si zahrál i ve filmu Vojtěcha Jasného „Všichni dobří rodáci“. Po třiceti letech přijel režisér do Bystrého znovu, aby zde natočil „Návrat ztraceného ráje“ a letitý javor se vrátil do filmového světa.

Roškopovská babyka (Majestátní samotář)

Druh: Javor babyka
Stáří: 140 let
Obvod: 300 cm
Obec: Roškopov

Tento krásný památný strom je tak trochu samotář. Kolem něj totiž nejsou žádné jiné stromy, jen zvlněná louka a červená půda, kterou můžete spatřit i ve snímku Jana Svěráka „Kuky se vrací“. Roškopovská babyka je jedním z největších exemplářů svého druhu v Královéhradeckém kraji. V dutině kmene ukrývá indicie k hledání kešky.